Witulka.com

Černý kořen neboli hadí mord španělský není příliš rozšířená zelenina. Přitom patřil už před stovkami let k oblíbenému jídelníčku našich předků a jak už víme, dnes je to „trendy“ vracet se k receptům našich praprababiček. Co ony dávno dobře věděly, my dnes znovu s pompou objevujeme. Pokud tedy nechcete utrácet mamon za Soupe crémeuse aux salsifis ve francouzské restauraci, zkuste tuto rychlou polévku sami doma.

Blíží se sezóna chřestu a tak jen krátce o této křehké a jemné zelenince. Základní odrůdy jsou bílý a zelený chřest, existuje ovšem i chřest fialový. Bílý chřest je jemný v chuti, zelený je pro změnu bohatší na vitamín C a pokud je mladý, nemusí se ani loupat. Stačí odlomit konce.

Čerstvý chřest poznáme podle pevných sevřených hlaviček, zároveň má mít chřest i příjemnou vůni. V žádném případě nekupujeme chřest, který je už svraštělý a gumový. Čerstvý chřest nelze ohnout a při pokusu o zlomení praskne.

Batáty nebo-li sladké brambory přišly do Evropy přinejmenším o sto let dříve než klasické brambory. Jak už napovídá název, mají sladší chuť, ale méně kalorií než klasické brambory a mohou se pochubit větším množstvím vitamínů. Batáty lze upravit na mnoho způsobů. Jako rychlou přílohu lze batáty oloupat, nakrájet, osolit, pokapat olivovým olejem a dochutit rozmarýnem. Takto připravené je pečeme v předehřáté troubě na 180°C. Nebo můžeme zkusit další rychlý způsob úpravy, batátovou polévku.

Kapusta nebo také brukev je zelenina, která byla pro své blahodárné účinky oblíbená už ve středověku. O kapustové polévce se říká, že zahřeje nejen tělo, ale i duši. Na Slovensku snad není restaurace, kde by nebyla kapustnice v hlavní nabídce. Dnešní varianta je přece jen méně tradiční, ale velmi chutná a stojí za vyzkoušení.

Když přišel poprvé můj manžel s nápadem letět do Lisabonu, vybavila se mi nádherná knížka Noc v Lisabonu, jejímž autorem je Erich Maria Remarque. Nadšeně jsem vše odkývala, jako ostatně vždy a začala jsem si pozvolna dělat plány, co vše chci vidět a zvládnout a to za nasazením všech sil. Netušila jsem, kolik těch sil budu opravdu muset nasadit.

Co naplat, léto je za dveřmi a pro nás to znamená i lehké letní šatičky a koupání. Pro ty z vás, kteří mají problém s figurou do plavek a potřebují akutně přibrat, tu mám skvělý recept. Pro ty opačné případy … do léta už to stejně nenaženeme, plavky lze koupit i o číslo větší a takové sladké zahřešení třeba o víkendu nám Pán Bůh rád odpustí … A když už se tak blíží ta sezóna jahod, škoda ji propásnout.

Nikdy nepoužívám v kuchyni levná vína. Za á nepodlévám jenom jídlo, ale i sebe a za bé, každý pokrm je zrcadlem kvality surovin i naší nálady. Proto je dobré sáhnout po dobrém víně a vaření si užívat jako rozverný tanec v letním dešti, kdy se kapky tříští o horkou zem a vy si při tom zpíváte italské hity.

Znáte to, přijdete večer unaveni domů a tam čekají hladové krky. Vy potřebujete fofrem vyčarovat teplou plnohodnotnou večeři, kterou můžete do dvaceti minut podávat … No tak to je fajn a doporučuji špagety s pestem, ovšem tento recept rovnou zapomeňte. Pokud ovšem o víkendu budete chtít poškádlit chuťové pohárky, tak to je jiná, to vytáhněte lahvinku Prosecca z báru a pusťe se radostně do vaření. Tak ono vaření s alkoholem bývá většinou radostné - pro vás určitě. Netuším, jak je to se zbytkem rodiny.

Kdo by neznal vtip o mrkvové zmrzlině … Ale já si myslím, že by náhodou ta mrkvová mohla být skvělá, pokud by měla onu decentní citronovou notu. Pokus o mrkvovou marmeládu měl by ze začáku jen drobná recese a také chuť zkusit něco jiného. A najednou z pár žertíků na grilování s přáteli vzniknul nápad a trvalo přesně jeden den, než byl uveden do reality. Pokud jsou mezi vámi stejní milovníci mrkve jako jsem já, třeba vás to také inspiruje.