Viry a tak
Viry a tak
Letošní rok se nese ve znamení virů. Můj počítač dostal virus. Bylo to jářku zlé a několik dní si poležel v komatu. Zrovínka jsem hledala doma po šuplíkách jeho poslední vůli, když mi volali ze špitálu, že se probral a po transplantaci harddisku je schopen převozu domů.
Potom jsem se roznemohla i já. Vytekla mi očiska a tak, jako zvony letí do Říma, i moje plíce letěly do pryč. Transplantace harddisku by v mém případě nepřinesla nic, načež jsem zvolila exorcismus, kdy svařený Merlot vymítal z mého těla bacily.
Moje máti, která toho času pobývá u nás a musí mít vše, co mám já, přijala řetěz přátelství a ujala se vymícených bacilů. Klukům se u ní dařilo skvěle a chov se úspěšně rozšířil natolik, že mohla plemenné bacily předat dál mému manželovi.
A protože dobří holubi se vracejí, přes manžela se Moribundus von Bumerang věrně vrátil zpátky do epicentra výbuchu, tedy ke mně. Po tradičních taškařicích, jako jsou vyplavená očiska a vyflusnuté plíce, jsem se začala krapet vzpamatovávat a ráno jsem lehce hlesla, že ztrácím hlas, ale vrací se mi síly. Péťa potlačujíce smích odvětil: "Zlí jazykové by řekly, jen ať to tak dlouho vydrží."
Zkrátka a dobře, letos nás prostě viry milují, ať ty počítačové, tak ty chřipkové. A ne, ty rukavice nemám jako ochranu před malware. To máte tak, když skloubíte gruntování a Facebook …